Publicitade D▼
⇨ definição - Wikipedia
Publicidade ▼
oko (n.)
jednadvacet, léčka, očko, oko sítě, oprátka, panenka, past, puštěné očko, smyčka, steh, železo, zornice, zrakový orgán, zřítelnice
Ver também
oko (n.)
Publicidade ▼
⇨ fasetové oko • kočičí oko • kuří oko • oko pletené hladce • oko pletené obrace • oko sítě • oko za oko • pouhé oko • pustit oko • puštěné oko • páska na oko • přimhouřit oko nad • skleněné oko • složené oko • volské oko • zavírat oko
⇨ Babočka paví oko • Jestřábí oko • Kočičí oko • Kočičí oko (mlhovina) • Ledovcové oko • Lidské oko • Londýnské oko • Malé Morské oko • Morskie Oko • Morské oko • Mořské oko • Oko (go) • Oko (past) • Oko (rozcestník) • Oko bere (film) • Oko nad Prahou • Rybí oko • Složené oko • Tyčinka (oko) • Volské oko • Vraní oko • Vraní oko čtyřlisté • Zlaté oko • Černé oko • Čočka (oko) • Čípek (oko) • Řasa (oko)
oko (n.)
fente et déchirure (fr)[Classe]
(trikot)[termes liés]
úhona, zhoršení, ztráta[Hyper.]
pustit oko - pocuchat - rozmotat, rozplést[Dérivé]
oko (n.)
maille et point textiles (fr)[ClasseHyper.]
ouvrage de dentelle (fr)[Classe]
point de couture (fr)[Classe]
(vyšívka; vyšívání; výšivka)[termes liés]
tissage (fr)[termes liés]
oko (n.)
orifice anatomique (fr)[Classe]
pupille (œil) (fr)[Thème]
noir (fr)[Caract.]
milieu ou centre (fr)[Caract.]
globe oculaire (fr)[DomainDescrip.]
œil et zone oculaire (fr)[DomainDescrip.]
oko (n.)
oko (n.)
zrakový orgán[ClasseHyper.]
(skrčený; nachýlený; nahrbený)[Caract.]
tête des insectes (fr)[DomainDescrip.]
symbole chrétien (fr)[Symbolise]
symbole des francs-maçons (fr)[Symbolise]
smyslový orgán[Hyper.]
hltat - oculist, optometrist (en) - optický, zrakový[Dérivé]
zrakové ústrojí - obličej[Desc]
hovorový výraz, kolokvialismus[Domaine]
oko (n.)
couteau et autre arme de chasse (fr)[Classe]
piège à animaux réputés nuisibles (fr)[Classe]
objet pour piéger (fr)[Classe]
objet pour piéger des animaux (fr)[ClasseHyper.]
aparát, nástroj, přístroj, zařízení[Hyper.]
chytit do oka/pasti[Dérivé]
Wikipedia
Oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných orgánů reagujících pouze na existenci světla až po oko „jednoduché“ u obratlovců (včetně člověka) a hlavonožců a oko složené např. u členovců.
Mnoho živočichů (většina savců, ptáků, plazů a některých ryb) má oči umístěné na přední straně hlavy, což jim umožňuje trojrozměrné binokulární vidění – jednotlivé obrázky z obou očí se skládají do jednoho, který vnímáme. Oproti tomu existuje monokulární vidění, kdy živočich vnímá současně dva rozdílné obrazy, jako např. zajíc nebo chameleon.
Obsah |
Oko vzniklo v průběhu evoluční historie mnohokrát a nezávisle, podle některých zdrojů i čtyřicetkrát až šedesátkrát.[1] Komorové oko, jeden z pokročilých typů očí, vzniklo zřejmě nezávisle třikrát: u obratlovců, hlavonožců a u medúz z třídy čtyřhranky (Cubozoa).[2] Oči evidentně zcela nepříbuzných skupin organismů tak mají někdy podobnou stavbu. Udává se, že existuje přibližně devět optických mechanismů vidění, každý se ovšem vyvinul několikrát.[1]
Evoluce oka se někdy stává argumentem lidí, kteří zpochybňují evoluční teorii a zastávají kreacionismus. Tvrdí například, že jakékoliv mezistupně při evoluci tak složitého orgánu by byly nefunkční.[3] Darwin o evoluci tvrdil, že je výzvou pro naši představivost, spíše než pro rozum, biolog Tomáš Grim k tomu dodává, že neschopnost některých autorů si něco představit není relevantním argumentem.[4] Byly totiž dokonce vytvořeny počítačové programy, které postupnými proměnami jednoduché pigmentové skvrny vytvořily komorové oko méně než dvěma tisíci drobných mutací, tedy za neuvěřitelné krátkou dobu. Všechny přechodné kroky byly životaschopné a mnohé z nich opravdu u některých živočišných kmenů můžeme nalézt.[2]
Hlavní funkce oka je zřejmá, neboť je tento orgán znám jako sídlo zraku živočichů. Z buněčného hlediska se v očích obvykle uplatňují specializované světločivné buňky, tzv. tyčinky nebo čípky, které obsahují oční pigmenty (např. u člověka rodopsin a jodopsiny) a složitou kaskádou biochemických drah umožňují vznik nervového impulsu, který směřuje pomocí nervových buněk do mozku (u bezobratlých do nějakého nervového ganglia).
Oko obratlovců je párový orgán, který se v zárodečném stadiu zakládá z přední (rostrální) části hypothalamu. Díky účinkům jistých signálních proteinů (jako je Shh) se původně jediná masa buněk rozdělí vedví a vytvoří levé a pravé oko.[5] Na stavbě oka se však embryonálně podílí i jiné tkáně. Struktura lidského oka se plně přizpůsobuje potřebě zaostřit paprsek světla na sítnici (latinsky retina). Všechny části oka, přes které paprsek světla prochází, jsou průhledné, aby co nejvíce zabraňovaly rozptylu dopadajícího světla. Rohovka (cornea) a čočka (lens) pomáhají paprsek světla spojit a zaostřit na zadní stěnu oka – sítnici. Toto světlo pak způsobuje chemické přeměny ve světločivných buňkách (tyčinky a čípky), které vysílají nervové impulsy zrakovým nervem (nervus opticus) do mozku.
Členovci mají zcela jinak vytvořené oční orgány. Je to dáno především jejich velikostí, protože optické vady, vzniklé ohybem světla na panence příliš malých očí, by prakticky znemožňovaly jejich používání. Pro drobné druhy hmyzu by takové oči byly bezcenné a proto se u nich vyvinuly jiné orgány – složené oči.
Conteùdo de sensagent
calculado em 0,063s