Publicitade D▼
⇨ definição - Wikipedia
Publicidade ▼
Ver também
učení (n.)
↘ especially in a skilled trade, hustit, instruktážní, naočkovat, pedagogický, učedník, učeň, učitelský, vštípit, vychovatelský, výchovný ↗ dávat, dávat hodiny, naučit, poučit, vyučovat
Publicidade ▼
⇨ Autoregulace učení • Kolaborativní učení • Programované učení • Projektové učení • Senzomotorické učení • Sociální učení • Specifické poruchy chování a učení • Specifické poruchy učení • Strojové učení • Učení o třech stavech • Učení s učitelem • Vysoké učení technické v Brně • Zrychlené učení (Hvězdná brána) • Základy učení Ruské pravoslavné církve o důstojnosti, svobodě a právech člověka • České vysoké učení technické v Praze
učení (n.)
učení (n.)
vyučování[Hyper.]
pedagogický, učitelský, vychovatelský, výchovný - instruktážní[Dérivé]
učení (n.)
orgán, sbor, skupina, těleso - škola[Hyper.]
academe, academia (en)[Desc]
učení (n.)
filozofie; učení; nauka; doktrína[ClasseHyper.]
theory (en)[Classe]
chose que l'on enseigne (fr)[ClasseParExt...]
filozofie; učení; nauka; doktrína[ClasseHyper.]
důvěra, mínění, víra[Hyper.]
hustit - philosopher (en) - filozofický - doctrinal (en)[Dérivé]
učení (n.)
učení (n.)
teaching; tuition; education (en)[ClasseHyper.]
aktivita, činnost, zaměstnání[Hyper.]
dávat, dávat hodiny, naučit, poučit, vyučovat[Nominalisation]
vyučit, zaškolit - školit, vyškolit, vzdělávat - pedagog, vychovatel - didaktický - poučný - pedagogický, učitelský, vychovatelský, výchovný - instruktážní - sphere, sphere of influence, sphere of power (en)[Dérivé]
učení (n.)
chose que l'on enseigne (fr)[ClasseHyper.]
průpověď; pořekadlo; rčení; úsloví[Classe]
conclusion d'un récit (fr)[Classe]
Wikipedia
Učení je proces získávání a předávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí, hodnot a podobně. Učením se u lidí i u živočichů rozvíjejí a proměňují vrozené schopnosti a vzorce chování, takže může vzniknout i předávaná (tradovaná) kultura, odlišná v různých společnostech. Učení je tak na jedné straně součástí individuálního dospívání, výchovy a vzdělávání, na druhé straně reprodukce kultury. Učením se zabývá celá řada věd: etologie, psychologie, pedagogika, antropologie, filosofie a sociologie výchovy, neurovědy a další.
Obsah |
Učení jako činnost lze rozlišit na:
Samovolné učení (se) jako nabývání zkušeností se vyskytuje i u mnoha živočichů, u některých i učení jako předávání zvyklostí a zkušeností. Teprve v diferencovanějších a složitějších společnostech nestačí předávání v rodině a vzniká potřeba učitele. Už ve starověku vznikaly školy, ale teprve ve městech pozdního středověku vznikla potřeba, aby soustavným vzděláváním prošli pokud možno všichni. Povinné a soustavné školní vzdělávání zavedly absolutistické vlády v průběhu novověku.
Proces učení jako cílevědomého předávání nebyčejně usnadnil a urychlil šíření kulturních a společenských zkušeností včetně novinek. Jednotlivci šetří čas a energii, které by jinak musel vložit do vlastních pokusů, a šetří mu tak i množství nebezpečných omylů. Na druhé straně zajišťuje alespoň minimální shodu uvnitř společnosti (jazyk, pravidla chování, základní představy o sobě a o světě) a umožňuje tak komunikaci i spolupráci. Díky učení jako soustavnému předávání se velmi urychlil také kulturní a společenský vývoj moderních společností, včetně věd a technologií.[1]
V rámci učení bývá rozlišováno několik způsobů učení se.
Conteùdo de sensagent
calculado em 0,093s